Termografická diagnostika

Termografická diagnostika je bezkontaktní metoda, která slouží k barevné vizualizaci teplotních polí a zjišťování povrchových teplot těles. Termokamera využívá neviditelné...

Termografická diagnostika

Termografická diagnostika je bezkontaktní metoda, která slouží k barevné vizualizaci teplotních polí a zjišťování povrchových teplot těles. Termokamera využívá neviditelné infračervené záření (IR 8 μm ‐ 14 μm). Měřením pomocí termovizní kamery získáme viditelnou informaci o rozložení teploty na povrchu snímaného objektu. Tato informace pak dále pomáhá k identifikaci problémových oblastí a vypracování návrhů na jejich odstranění.

Související normy:

ČSN ISO 18434-1 – Monitorování stavu a diagnostika strojů – Termografie, část 1: Všeobecné postupy
Norma zavádí terminologii IR termografie pro oblast diagnostiky strojů, popisuje typické postupy a jejich účely, popisuje míry závažnosti zjištění odchylek od stavu očekávaného. Norma také vymezuje metody a požadavky na provádění termografické diagnostiky, poskytuje postupy pro stanovení a kompenzaci emisivity a odražené zdánlivé teploty a stanovuje požadavky na výstupní protokol.
ČSN EN 13187 (ČSN 73 0560) – Tepelné chování budov – Kvalitativní určení tepelných nepravidelností v pláštích budov – Infračervená metoda
Norma stanovuje kvalitativní metodu pro určení tepelných nepravidelností v pláštích budov pomocí termografické zkoušky. Metoda se používá k určení šíře odchylek v tepelných vlastnostech, včetně vzduchotěsnosti, jednotlivých prvků obvodového pláště.
ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov – Požadavky: Nejnižší vnitřní povrchová teplota konstrukce
Pro hodnocení požadavků na vnitřní povrchovou teplotu používá norma ČSN 730540-2 teplotní faktor vnitřního povrchu. Jedná se o poměrovou veličinu, která je na rozdíl od vnitřní povrchové teploty vlastností konstrukce a nezávisí na působících teplotách. Za hranici vyloučení vzniku plísní je pokládána relativní vlhkost povrchu 80%. Pokud je povrchová relativní vlhkost nižší, vznik plísní je prakticky vyloučen. Při vyšší relativní vlhkostí je riziko naopak velmi značné.

Termografickou diagnostiku lze v praxi využít ve stavebnictví, elektrotechnice a dalších oborech.

Stavebnictví

Termografická diagnostika budov (nebo chcete-li stavební termografie) je metoda stanovující a znázorňující rozložení teplot na části povrchu pláště budovy pomocí termokamery. Ta měří intenzitu tepelného záření z povrchu pláště, které je funkcí (rozložení) povrchové teploty, charakteristiky povrchu, okolních podmínek a samotné termokamery.
Rozložení povrchových teplot může být tedy použito k určení tepelných nepravidelností způsobených např. poruchami izolace, obsahem vlhkosti a/nebo pronikáním vzduchu v jednotlivých prvcích, které tvoří obvodový plášť budovy.
Místa ve stavební konstrukci, kde dochází k větším tepelným tokům než v jejich okolí, se nazývají tepelné mosty. Tepelné mosty mohou být:

  • stavební (napojení dvou konstrukcí)
  • geometrické (roh, ukončení zdi)
  • systematické (místa s horší tepelnou izolací, např. spáry)
  • konvektivní

Kontrola kvality provedení zateplení systému ETICS v exteriéru

Vedle tepelných ztrát se tepelné mosty projevují poklesem povrchové teploty pod kritický teplotní faktor s následkem vzniku plísní.

Příklady využití:

  • Kontrola kvality zateplení
  • Detekce a lokalizace tepelných mostů
  • Lokalizace netěsností vzduchotěsné obálky budovy
  • Měření rozvodů tepla a chladu a stavu jejich tepelných izolací
  • Lokalizace rozvodů podlahového vytápění

Elektrotechnika

Požáry elektrických instalací jsou v průmyslu poměrně častým, ale podceňovaným jevem. Mohou vést jen ke krátké odstávce bez vážnějšího finančního dopadu a újmě na zdraví, ale také k rozsáhlému požáru se ztrátami na životech. Přitom lze většině problémů předejít pravidelnou kontrolou elektrických instalací a jejich případnou opravou. Termografie je pro účely kontroly elektrických instalací při plném provozu využívána již několik desítek let, a dnes je považována za ověřenou metodu.

Přechodový odpor či poškozený prvek elektroinstalace mohou vést k značnému nárůstu ohmických ztrát. Důsledkem je nárůst povrchové teploty, který je odhalitelný termokamerou.

Příklady využití:

  • Kontrola elektrorozvaděčů – závad prvků elektroinstalace
  • Kontrola fotovoltaických panelů
  • Kontrola přítomnosti zkratu na vinutí el. motorů a transformátorů
  • Přechodových odporů el. spojů s vysokým rizikem požáru
  • Závad ložisek, jejich instalace či provozu
  • Přítomnosti induktivního tepla
  • Nerovnoměrného zatížení fází

Objednejte si naše služby

  • Měření zajištujeme profesionální termokamerou FLIR E60 bx v teplotním rozsahu -20 až +120 °C s funkcí prolínání obrazů MSX.
  • Pro určení teplotního faktoru dle ČSN 73 0540-2 vyhodnocujeme termogramy v softwaru ThermoFactor, který označí na termogramu plochy, kde je teplotní faktor porušen.
  • Veškeré vstupní podmínky a výsledky termografického měření jsou pečlivě zaznamenány do termografického protokolu.
  • Pro získání cenové nabídky zdarma nás neváhejte kontaktovat.